Paříž (27. - 29.01.2009)

Už dlouho jsem plánovala, že se během pobytu v Irsku vydám někam do zahraničí. S kolegyní Magdou jsme tuto myšlenku uvítaly, koupily letenky, zamluvily hostel a 27.1.09 se vydaly do Paříže. Cesta proběhla naprosto bez problémů, hned před letištěm jsme sedly do autobusu, který jel přímo do centra a během hodiny jsme se ocitly v Paříži. Na začátku trochu dezorientované jsme po pár minutách hledání našly metro, koupily 3 denní lítačku, sehnaly mapku Paříže, která se ukázala být velice velice velice užitečná, a pak už jsme se nechaly vcucnout atmosférou nádherného francouzského hlavního města. Zpočátku jsem neměla tušení (Magda ani na konci výletu) jak se v metru vyznat, protože je naprosto jinak značené než pražské, ale během jedné, dvou jízd, jsem tomu přišla na kloub a pak už jsme jezdily sem a tam jako všichni ostatní.

Naše první zastávka vedla k vítěznému oblouku, který se tyčí na konci Champs-Elysses a je neustále obklopen obrovským počtem aut a motocyklů. To mi dojem trochu pokazilo, ale dnešní doba je holt taková. Francouzští řidiči jsou poněkud šílení, takže neustále slyšíte troubení klaksonů, vidíte naprosto nepochopitelné a životu nebezpečné kličkování a předjíždění aut navzájem…. Dále jsme pokračovaly po Champs-Elysses k Louvru. Na ten jsem se těšila asi ze všeho nejvíc (i když Eiffelovka byla samozřejmě na prvním místě). Pyramidy na nádvoří jsou nádherné a po setmění vás ta atmosféra skoro vsákne… Tam se mi mimojité podařilo najít zatím mou druhou nejcennější kešku, což mi dojem ještě zpříjemnilo. Po ubytování v hostelu, který nás moc mile překvapil, jsme se do města ještě vrátily, udělaly fotečky Louvru a Eiffelovky v noci. První den se vydařil na výtečnou!!!

Druhý den ráno jsme se po vynikající snídani (čerstvé francouzské bagety + něco k tomu) vydaly na Eiffelovku a šťastně se vyhnuly frontám. K poledni už ospalci neměli takové štěstí, ale to nám nevadilo. Výhled byl i přes zamračené počasí fajn a když Magda viděla tu výšku, konečně přestala říkat, že Eiffelovka je „prťavá“. Nakoupily jsme nějaké suvenýry a pokračovaly směr další památky: Palace de Invalides, Pantheon, Sorbonna a Notre Dame. Do katedrály jsme se šly podívat a bylo to úžasné. Zrovna se konala mše, což byla hodně sladká třešnička na dortu. Atmosféra byla nepopsatelná, úplně mě okouzlila!!! Večer jsme měly sraz s Delphine (má francouzská kamarádka) a vydaly se na noční Montmartre. Od baziliky byl nádherný výhled na celou Paříž. Pak jsme prošly noční uličky Montmartru, který na mě působil, jak kdybych se ocitla někde v malém městečku před 50 lety. Paráda!

Poslední den se nám krásně vyčasilo. Vzhledem k tomu, že francouzi měli tento den stávkovat (stávkují prý každé dva měsíce) a nemělo jezdit metro, autobusy ani letadla, jsme se trochu bály co se bude dít. Naštěstí byly omezené pouze jen některé linky a nás se to vůbec nedotklo. Navštívily jsme Palace de Invalides, také obrovský park, který obklopuje sídlo senátu, Montmartre a s Magdou jsme nakoupily nějaké francouzské dobroty doporučené od Delphine. Mé chuťové buňky si získala především dobrota zvaná „la galette“, což je jakýsi placatý, kulatý croissant plněný marcipánem. My měly to štěstí, že se dá tato pochoutka sehnat pouze v lednu a to my stihly J Během těchto tří úžasných dní jsme navštívily také pár příjemných kaváren a barů, což bylo mooooc fajn a snad jsme alespoň trochu pronikly do francouzské kuchyně.

Ještě bych ráda přidala takový stručný souhrn mých dojmů a poznatků:

1. pařížské metro: 14 linek, zastaralé soupravy, celkem špinavé!
2. francouzi neumí anglicky (výjimkou jsou mladí lidé)
3. obchody s vynikajícím jídlem stojí za to navštívit (sladké pečivo, sýry, saláty, vína)
4. koupit croissant v centru Paříže je téměř nemožné
5. určitě vyzkoušejte francouzské bagety a galette
6. snad každý druhý francouz vlastní skútr
7. francouzští řidiči = blázni
8. málokde umí udělat opravdu dobré kafe
9. pokud máte rádi čaj, připravit se kolem 5 euro
10. Paříž je úžasná a kdo ji navštíví, nebude se mu ji chtít opustit!