Skotsko (29.5.-1.6.2010)

Úplně se stydím, že píšu příspěvek po roce, ale je to tak. Ráda bych se s vámi podělila o skvělé zážitky z výletu do Skotska, kde jsem byla tentokrát už podruhé a jela jsem s mou spolubydlící Helou.

1. den - let proběhl v pohodě a bez zpoždění. Jen jsme spaly kolem 3h, takže jsme byly dost vyřízené, ale to byl teprve celý výlet před námi, což nás hnalo dopředu. Šok nastal, když jsme šly do půjčovny a oznámili nám částku, kt. bychom případně zaplatily za půjčení auta na 4 dny. Po krátké bojové poradě jsme se dohodly na 3 dnech a vyrazily za dobrodružstvím. Opel Corsa byla průměrná volba, první den řídila Heluš. Během hodiny jsme dorazily do Galsgow, prohlédly si místní katedrálu a George Square. Po pravdě nás ale město moc nenadchlo. Pak přišlo hodinové bloudnění a  hledání výjezdu na dálnici. Přehlédnete jednu ceduli a jste ztracení..... Nevzdaly jsme to a tu maličkatou ceduličku našly a vydaly se směrem na Dumbarton. Počasí nám první den moc nepřálo, ale i to mělo díky tajemným výhledům své kouzlo. Naše trasa vedla podél největšího skotského jezera Loch Lomond, které bylo opravdu úžasné. Jen škoda, že jeho menší "půljmenovec" je tak 100x slavnější... Večer jsme přijeli do Fort William, obhlédly obchody a centrum. První noc jsme se nakonec po dohodě s Helou rozhodly strávit v autě. Našly jsme si tiché místečko v horách, jen pár kilometrů od města. Já zrovna spaní v autě v lásce nemám, ale nějak jsem to přežila. Nebylo to tak zlé a teplo bylo celkem taky. Déšť v noci bubnoval do střechy a já se furt budila a představovala si, jak zítra polezeme v tomhle počasí na Ben Nevis....

2. den - Probudily jsme se do prosluněného rána. Po nákupu zásob jsme se vydaly do Glen Nevis Visitor Centre nedaleko Fort William, kde jsme zkontrolovaly stav počasí na vrcholu a možné trasy výstupu. Po sbalení všech pěti švestek do batůžku jsme v 10.28 vyrazily zdolat nejvyšší horu Anglie a Skotska, Ben Nevis. Ze začátku nám trochu pršelo a bylo zataženo, takže přišla na řadu druhá vrstva kalhot, ale poté se vyjasnilo a my tak měly možnost se kochat úžasnými výhledy. Kopce, jezera, Fort William, vrchol. Většinu lidí jsme během výstupu předešly, naše tempo bylo celkem vražedné. Zdolaly jsme sněhovou plotnu, na které jsem si mírně nabrala do bot, a přes hustou mlhu pod vrcholem jsme stanuly o 2,75h později na vrcholu Ben Nevisu. Trochu jsem si připadala jako na Václaváku. Díky hezkému počasí a Bank Holiday víkendu ve Skotsku se rozhodlo k výstupu asi dalších tisíc lidí.... Výhled bohužel nebyl žádný, ale zážitek ze zdolání vrcholu byl obrovský. Sestup nám trval 2,5h. Běžně se chodí nahoru a dolu 6h, my to daly za 5,25h, což je myslím slušné. Kondice na Toskánsko bude tak snad v pohodě… Po občerstvení dole v autě jsme se vydaly do nádherného městečka Fort August, které je obklopeno vodními kanály. Začíná zde i slavné jezero Loch Ness. Vyfotily jsme se s příšerou, občas zastavovaly u výhledů a viděly i Urquhart Castle na břehu jezera. Udělaly jsme pár fotek a vyrazily směr Inverness, kde jsme po snaze ubytovat se v hostelu,  zakotvily v suprovém B+B nedaleko centra města. Paní byla moc příjemná, pokoj byl nadstandartní a cena přívětivá. Takovou vzpruhu jsem potřebovala po náročném dni jako sůl. Ani jsem nenapočítala do deseti a už jsem snila.

3. den – Vyspané dorůžova jsme si pochutnaly na typické anglické snídani od paní hostitelky a vyrazily zlehka prozkoumat Inverness. Mě toto městečko přímo nadchlo. Pěkný hrad, krásná řeka protékající centrem, kostelíky, mosty, výhledy, hezké obchůdky. Poté jsme se vydaly do Aviemore, městečko ležící uprostřed hor Cairngorm Mountains. V Aviemore jsme strávily kolem 2h a dále pokračovaly v cestě. Užívaly jsme si sluníčka, výhledů a navečer dorazily do města Perth. Setkaly jsme se tu se spolužačkou, která tu žije. Vyšplhaly jsme na Killinoull Hill, odkud byl krásný výhled. Pak jsme daly vínečko a unavené šly spát.

4. den – Vyčerpaná jsem se probudila do deštivého dne. Jaká to změna od předešlých 2 azurových dní. Odřídila jsem těch 60km a v Edinburghu jsme po vrácení auta zůstaly s Helou celý den dobrovolně na letišti. Nechtělo se nám moknout v centru. Bylo to trochu „crazy“ zabít den na letišti, ale na druhou stranu nebylo vůbec nudné pozorovat lidi okolo. Kam kdo cestuje, kdo je vítá, jaká mají zavazadla a problémy s check – in. Letu jsme se nakonec dočkaly a před půlnocí dorazily do Dublinu. Po tom co nám ujely dva poslední noční autobusy jsme se dostaly domů až taxíkem a padly do postelí…. Byl to super výlet!!!!!!

Na fotky se můžete mrknout zde:picasaweb.google.cz/lenikvitek/Skotsko2010#